čekající se honem posunují do jeho tepla.. nastoupeno, vše připraveno k odjezdu.
A nic. Pan řidič se zvedne, vezme rozvážně kožené pracovní rukavice a vychází z autobusu. Osazenstvo ho bedlivě sleduje – je snad nějaký problém? Řidič v rukavicích pomalu mizí za plechovou zastávkou. Hm, přece nepůjde konat potřebu v rukavicích..
Ne ne, už se vrací – v každé ruce pořádnou hrst sněhu. Všichni hledí, co bude. Bác – letí první hrst na čelní sklo. Bác - pokračuje druhá. Proces se opakuje – řidič mizí za zastávkou (jakoby všude kolem bylo málo sněhu – no, asi chce čistější), bác, bác, letí sníh na sklo. A potřetí to samo. Řidič se vrací do autobusu, odhodí rukavice a usedá za volant.. spokojeně pustí stěrače, zkontroluje čistotu skel..
.. a můžeme jet.