horalka
6.01.2010
Mohla jsem psát o tom,
kolik věcí se událo, dobrých i míň dobrých, a mně se tak nějak nechtělo. Aspoň malou ochutnávku vám servíruji:
Mohla jsem psát o tom, ...
... jak zima odešla se začátkem prázdnin a když nepočítám sem tam trošku bíla, vrátila se nám v plné parádě hned, jak začal školní rok.. mezi tím nás provázelo to, co vás – mlhy, temno, zamračeno, sem tam pro změnu déšť, a zase mlhy, déšť.. výjimečně i troška sněhu, aby holky měly radost :-) nevzdaly jsme se s holkami a chodily do "pšílody", jak pravilo Mrně, do bukového lesa, do smrkového lesa, po cestách i necestách.. a jestli mi zas hodná, moc hodná Jája pomůže, budou i nějaké fotky. Musím uznat, že holky si nedaly náladu zkazit a "pšílodu" si moc užívaly, na sněhovém poprašku četly stopy, sbíraly šišky, porovnávaly druhy mechu (nepřejte si vědět, kolik ho je, a už vůbec ne ty názvy..) a bylo nám dobře.
... jak nám bez varování nečekaně odešla Ouško, naše desetiletá ovčí vůdkyně stáda.. a já to nestrávila dodnes. Ani nevíme, co se vlastně stalo, ale jednu noc pořád štěkala Hlídačka, a ač jsem byla několikrát venku, na důvod jsem nepřišla. Až ráno jsme našli v ovčíně Ouško po předčasném porodu - smrtelně unavená ovčí babička, vedle ní bezvládné maličké tělíčko, co mělo ještě aspoň dva měsíce čas na to, aby kouklo živé a v pořádku na tento svět. I když se vet snažil, co mohl, umřela nám v náručí, její srdce nevydrželo ten šok.. a až budu příště volat na stádo, až ho budu potřebovat sehnat bez psa, nejspíš ze zvyku zavolám Ouško.. a ona už nepřijde. Přijde jiná, další, přijdou i všechny ostatní.. ale loučení je vždycky smutné..
... jak jsem přežila po dvou letech návštěvu tchyně u nás.. nebudu spekulovat o tom, jakou energii přináší, a jejím vlivu na naše zvířectvo (před dvěma lety, když u nás byla naposled, jsme ten den našli zardoušené jehně, se kterým jsem se předtím dlouhou dobu piplala, a letos přijela dvě hodiny poté, co uhynula Ouško). Zjistila jsem překvapivý fakt: stačí dvě místnosti, dvě děti, dva psi, dost místa kolem domu, ještě další dva až tři příbuzní z její strany, abych s ní za pět hodin jejího pobytu u nás absolvovala konverzaci v následujícím rozsahu: "Dobrý den", "Dáte si něco k pití?" a "Nashledanou." Přišlo mi to dostačující.
... jak mi psychoterapeut v prosinci řekl, že "emoce jsou kompas". Už jste si zkusili uvědomit, jakou máte právě teď náladu, prožívat ji a ještě se na ni dívat coby pozorovatel zvnějšku? Že ne? Zkuste to, stojí to zato. A soudě podle toho, že v uplynulých dnech a týdnech mi bylo střídavě oblačno nic moc, něco únavy, smutku, sklíčenosti, nevrlosti, taky podrážděnosti až skoro vzteku, sem tam lehce nálada na neutrálu a jen špetka té dobré nálady, tak nějak mám pocit, že něco není v pořádku.. je to o cíli cesty? Nebo o tom, zda jdu po správné cestě? Nesešla jsem z ní? Jdu se správnými lidmi? S hlavou plnou otázek jsem tak ani nenašla odvahu ohlédnout se za sebe, co dal a vzal tento rok. Buď jak buď, řekla jsem si, že ten letošní bude lepší.
No vidíte, a nebylo lepší o tom všem nepsat a zrovna sem dát tuhle maličkou radůstku? Poprvé v životě nám totiž nasadila poupata orchidej, co jsme před půl rokem koupili Mrněti..
Komentáře (18)
Tip:
Číslo ve hranatých závorkách vytvoří odkaz na jiný komentářJinak mám docela dost zkušeností s pozorováním emocí. Dá se vnich skvěle utopit a dá se s nimi skvěle zacházet.
Jednou kdysi jsem cítila, jak na mě jde hodně špatná nálada, už mě začala pobolívat i hlava a žaludek, už se mi chtělo i brečet, už se krásně točil kolotoč negativních myšlenek. Bylo mi hůř a hůř a už přišla i zimnice a ..... Cítím a pozrouji, jak klesám na duchu stále níž a níž...... a jak se tak pozoruju, najednou se podivím sama sobě: Co tady blbneš, vždyť se umíš přeladit??? - Odpověď zazněla uvnitř okamžitě: Ale já si to chci užít!!! - No tak jsem si ještě asi tři minuty užívala "depku" a pak jsem si řekla, že se na to vykašlu a šla jsem dělat něco jiného, úplně jsem na ni zapomněla.
Tak i takhle to s těmi emocemi může být. Emoce jsou někdy kompas a někdy bažina. A rozpoznej to. :-)
A s temi emocemi je to fakt. Prichazijou emoce a my si je uzivame. SAmi si je vyrobime a sami si je pak uzijeme :o))) jinak bychom si je nevyrabeli kdybychom si je nechteli uzivat.
Co bylo driv? Vejce nebo slepice?
Vyrabime si mozna depresionidni emoce protoze si chceme uzit depku, protoze se v ni tak krasne hnaname a tak krasne litujeme. to jsou emoce mnam,mnam.
nebo ja jako cholerik si chci zahulakat a tak si vyrobim z komara somara. Rozcilim se kvuli kravine a uplne citim jak mi vari krev v zilach a jak ze me srsi vztek. uzivam si ho. vzacne a obcas. po kapkach. jojo, emoce jsou potvurky krasne. Svitive.
HOralko, taky mi rozkvetla orchidej. Cervena. Uzivam si ji kazdy den.
Lenko, fajn, pokud je to o pocitech, co si člověk napěstuje, s nima se dá - a v tom okamžiku je pozorovatel skvělá věc.. tak jak to píšeš.. a pak jsou stavy, co mají příčinu.. a pak takhle cvičit s náladami by byla jedna velká křeč. Tam se musí hýbat s příčinami.. a pak se změní nálady..
ad 3 - díky, ač je to naše asi pátá, tak první, co vykvétá..
Hastone, díky, jsem pestrý člověk - asi jako každý.. nesvítí slunce každý den.. ovšem ani neprší.
Ratko, ok, už jsem psala u Lenky, a u Tebe bych se opakovala.. ta naše je a te´d nevím, jestli napsat růžová nebo fialová.. no uvidíš :-)
Mám jeste jednu, obycejnou fialovou. Ta taky zacíná kvest. Zrovna se otvira. je to maly zazrak. Denne na to hledim v uzasu. Jaka je to krasa.
je mi ľúto, že ti odišla Ouško. mala si ju veľmi rada.
máš senzačné mláďatá! tie machové názvy by ma veľmi zaujímali. prezraď nám niektoré.
Když jsem věci řešila, ale přitom, samozřejmě, než to proběhne, člověk taky něco cítí a já jsem měla tehdy pocit, že jsem v černém tunelu, ze kterého se klidně můžu zbláznit .... a než ho projedu ...... půjčila jsem si brakovou literaturu. Asi dvacet kousků harlequinek. Vždycky, když jsem potřebovala udržet myšlenky někde jinde než se nořit do tunelu, četla jsem ty jednoduché příběhy a snažila se na ně soustředit. Tak jsem udržovala mysl na mírně plusové nebo aspoň na nulové hladině.
Tak kdyby někdo někdy potřeboval, napsala jsem.
Jaká orchidejka se vyloupne z toho poupěte?
Zvířátka přicházejí a odcházejí. Honzíkovi po novém roce umřel morčák Oříšek, opravdu nic veselého. Ale život jde dál...
SV, je růžová :-) mláďata mám fakt senzační :-) a ty názvy dohledám znovu, vykouřily se z hlavy razdva..
Lenko, ok, myslím, že si rozumíme.. já se místo harlekýnek toulám po netu.. někdy po blozích, co jen čtu a nekomentuju, někdy hraju hry (na špici oblíbenosti horolezci na Hrách).. a tak. Myslím, že to taky plní tu funkci..
Bohdane, to jo, ale pro dobré rozhodování je nutné vyvarovat se chyb minulých.. proto ta rekapitulace. Růžová :-)
Lucko, jo, sice ještě nejsem samostatná, ale i na to dojde.. jo, ty děti to kolikrát nesou mnohem hůř než my.. už má druhého?
Ovečky mi je líto :(
