Komentáře (11)
Tip:
Číslo ve hranatých závorkách vytvoří odkaz na jiný komentář
1
Jana
WWW
16.09.2009, 18:01:46
Sabe,já ti nevím,já pokládám za smrt jen to,co je už definitivní.Dokud žijem,je naděje a tak to nemůže být konec.Hezký den:-)
2
Slávek
WWW
16.09.2009, 20:06:56
smrt je sice jen jednou z možností..bohužel tou definitivní..a mnohdy nespravedlivou..
3
ratka
WWW
16.09.2009, 20:21:27
asi jsou mysleny ty zivouci mrtvoly. zombici. jen vvypadaji ze zijou.
4
Kamio
WWW
16.09.2009, 21:19:40
Roberta Fulghuma můžu a tyhle metafory jsou přesně jeho. Jo, to je ono.
5
sabe
Mail
WWW
16.09.2009, 22:21:54
Jani, já to beru z pohledu, že není život jako život.. celý svůj život prožít - myslím, že to je velké umění.
Slávku, tož třeba věřící si myslí, že tu pozemskou nespravedlnost jednou pochopí..
Ratko, to mi připomnělo ten citát "bez lásky je člověk pouhá mrtvola na dovolené".. ale jo, kolik lidí morálně, duchovně, duševně živoří.. pro mě jsou mrtvolami i jedinci, co "zplodili syna, postavili dům a zasadili strom". A ve třiceti už sedí u pivka s ručkama zalomenýma na vzdouvajícím se bříšku a mluvit umí už jen o fotbale, politice..
Kamio, jo, i pro mě je radost ho číst :-) spolehlivá cesta z negací.. podobně jako zcela rozdílní Durrell, Heriot, de Mello mi většinou spraví náladu.
6
ratka
WWW
16.09.2009, 22:32:18
jezisi, ja snad zacnu cist :o))
Sabe, i jsi me vydesila.
7
Lenka
WWW
17.09.2009, 11:44:31
Robert Fulghum je můj oblíbenec. Takový miloučký pán to je. A má v mnohém pravdu, jako teď. Kamarádka nedávno měla těžkou bouračku, dva měsíce ležela v nemocnici a pak, když už mohla chodit, říkala mi, jak je neskutečně šťastná, poprvé v životě, že tolik vnímá zelenou trávu a nebe a že se může trochu najíst .... Málem o život musela přijít, aby jej vlastně objevila a začala žít. Předtím měla pocit, jakoby nežila, jenom se honila kvůli práci. Takových případů je hodně.
8
ratka
WWW
17.09.2009, 12:32:38
pocit neziti znam taky velice dobre. Jakobych lezela v nejake rakvi a zadny zivot ke me nemohl proniknout. Byly to roky dospivani. Tak bolestne a tezke, ze me porad mrazi kdyz s na ne vzpomenu. Zivot pod sklenenym poklopem. Sebezranovani. Hledani zpusobu jak se presvedcit ze fakt ziju, ze nejsem mrtva.
S odstupem to bylo nejtezsi a nejhnusnejsi obdobi meho zivota. Kdyz clovek nevi, jak do zivota vstoupit. Jak to udelat.
9
sabe
Mail
WWW
19.09.2009, 21:56:47
Ratko, ad. 6 - promiň, to jsem fakt neměla v plánu :-)
ad 8 - jojo, mně puberta vydržela deset let a nabyla nepříjemných rozměrů se závislostí.. a vzpomínky na ni nic moc..
Lenko, Fulghum je jeden z autorů, kteří nás zklamou jedinkrát: smrtí..
10
Lenka
WWW
19.09.2009, 22:30:05
ad 9: To je dobrý, to si musím zapamatovat. Transformuji na "Tenhle člověk by mohl naštvat leda tím, že umře."
:-)
11
sabe
Mail
WWW
20.09.2009, 19:51:53
Jo, Lenko, tak nějak jsem to měla na mysli, jen ta moje formulace je taková neohrabaná...