potřeboval obsadit důležité místo, a tak podrobil své dvořany zkoušce. Silní a moudří muži se shromáždili ve velkém počtu. Král je seznámil s problémem; zavedl je k vratům s obrovským zámkem a zeptal se: "Kdo z vás dokáže otevřít tyto dveře – největší a nejtěžší v mém království?"
Někteří jen zamítavě zavrtěli hlavou. Jiní, považováni za opravdu moudré, se podívali zblízka, pak odpověděli, že to nesvedou. Když toto řekli moudří, i ostatní se připojili k názoru, že to nemohou vyřešit. Jen jediný vezír přistoupil až ke dveřím, prohlédl si je, zkusil s nimi různými způsoby pohnout a nakonec se do nich opřel vší silou. Dveře se otevřely. Nebyly zamknuté, ale jen zavřené, a nebylo třeba ničeho jiného než vůle zjistit to a odvahy směle jednat.
Král řekl: "Dostaneš místo u dvora, protože se nespoléháš jen na to, co vidíš či slyšíš, ale dokážeš nasadit vlastní síly a máš odvahu riskovat zkoušku." (podle Dr. N.. Peseschkiana)