horalka

Nevím, jak to myslela s tím, že nikam nechodíme – mohla myslet buď někam do "společnosti" v dědině nebo na vycházky s dětma tak, jak ji s kočárkem a druhým dítětem vídávám pochodovat sem a tam na "výpadovce" do naší osady, a to s neměnnou pravidelností a za každého počasí.. I když – platí to pro obě varianty – má pravdu.

Má pravdu,..

.. protože do dědiny je to od nás tři kiláky a chodíme pěšky, jen když servisujeme auto a nejede ani jeden ze dvou spojů - zkuste to absolvovat s dětma 2 a 6 let mladými

.. protože do dědiny jezdíme do školky (a s tím vyřídíme nákupy, popř. cesty dál do civilizace)

.. protože na procházky nechodíme do dědiny, ale když už, tak do přírody.. po cestě pochodují naše děti pouze s mou matkou, když k nám přijede – ta, správně zkažená civilizací a profesí učitelky MŠ, chodí na procházky pouze po cestě a stěžuje si, že tu není kam jít.

.. protože (a to zní asi blbě) na to prostě nemám čas – venku máme tolik práce, děcka jsou od jara do podzimu venku x hodin s námi a myslím, že se nenudí.. jezdí na koloběžce a na odrážedle a hrají si s venkovními hračkami a chodí rády se mnou na bylinky (teď jsou hitem sedmikrásky, zatímco já do druhého košíku škubu v sadě kopřivy) a hrozně je baví chodit hledat ztracená káčata při potoku a sbírat u toho plicníky na sušení a nebo hrabat trávu pro králíky, co naseču, a krmit drůbež a další naši "havěť" a pozorovat zvířata a trhat si kytičky nebo si jen tak lítat kolem domu nebo... abyste věděli, chodíme sem tam k přátelům, co mají děti, nebo na pokec k sousedům, sem tam se zase oni staví u nás, jezdíme na výlety..

A představte si, že děti mohou ven i beze mne, že nemají tendence zdrhat kamsi do neznáma, že si mohou ven obléct věci starší, a tak se nemusí pořád omezovat, aby se náhodou neušpinily, zrovna jako se já nemusím zabývat problémy typu "co by tomu řekli lidi".

Můžete mi vyčíst podobně jako moje matka, že jsme sociálně izolovaní, že jsou děti chudáci, že... a budu o tom přemýšlet. A nakonec vám nejspíš řeknu, že každý způsob života má svoje a že naše děti mají to, co jim děti z města (a zvláště z paneláku) a některé i z dědin můžou jenom závidět – svobodu..

linkuj.cz vybrali.sme.sk