horalka

Tak si říkám, jestli musím platit až takovou daň za život v přírodě, že jsem pustila k vodě všechny své koníčky. Přitom zrovna k tomuto jsem přišla jak slepý k houslím.

Měla jsem před lety jednu kamošku Všudybylku, kterou zaujalo všechno nové. Když všechno, tak všechno. A u všeho taky musela být. Jednou mi nadšeně volala, že začínají ve městě břišní tance (tehdy velká novinka) a jestli jdu taky. Tanec mě sice bavil – ale břišní? Kroutit se někde jako hadice se mi moc nechtělo, ale měla jsem tehdy čas, tak jsem se šla ze zvědavosti podívat. Tzv. úvodní lekci měla žena v pokročilém stadiu těhotenství (což mi došlo až později). I přes svůj břich se lepě vlnila a mělo to své kouzlo. Nechala jsem se Všudybylkou ukecat i na druhou hodinu. Tu už měla "naše" lektorka – jedna z nejtemperamentnějších žen, co jsem kdy zažila. Byla úžasná, byla skvělá, krásná, neodolatelně tancovala, ale hlavně – měla osobní přístup ke každé z nás. Začínala od jednoduchých pohybů ke složitějším, každou hodinu začala opakováním "starší látky", pak něco nového – několikrát předvedla, pečlivě sledujíc v zrcadle, jak nám to jde. Pak vybrala jednu, co to jakžtakž zvládala, postavila ji místo sebe a hurá do prostoru za náma. A už to jelo – "musíš zadkem hodit", "hýbej prsama, ne ramenama", "nehrb se" atd.  – její sekýrování nebralo konce. A my se potily a připadaly si jako neskutečná dřeva – to byste nevěřili, co to dá práce vykroužit boky kolečko anebo ležatou nebo stojatou osmičku. A přesto mě to bavilo, hrozně moc. Ráda jsem jí odpustila i to sekýrování, protože od tak temperamentní cizinky bylo neskutečně spontánní a "technické základy" byly nutné, abychom se dostaly dál..

Kamošku Všudybylku to brzy přestalo bavit (ostatně jako většina novinek), a tak jsem tam chodila sama. Pak, až už mi to skoro šlo, jsem otěhotněla. Smůla – lektorka mi nedoporučila do porodu pokračovat. Řekla mi na rovinu, že sice původně byly tyto tance hlavně pro těhotné atd., jenže ona nemá odpovídající praxi, že bych musela jezdit do krajského města k jiné lektorce. Brala jsem to a ocenila upřímnost. Poslechla jsem ji s tím, že se po porodu vrátím. Z porodu byl císařák, zase půl roku nic a pak už jsem se stěhovala dál a dál od civilizace a víc ji neviděla – až dnes.   

Dívám se na stránky, z lektorky je majitelka školy a řadové začátečnice ji možná vidí tak na úvodní lekci :-) Pouštím si videoukázku jejího tance – podmanivě uhrančivá hudba, ona stejně krásná jako před lety a její tanec - velkolepá oslava ženskosti. A na mě dýchá nostalgie a je mi smutno..   

PS. Jdu zkontrolovat potenciální matku a spát..

linkuj.cz vybrali.sme.sk